Adopce na dálku
Provedení
Vše začalo uveřejněným poděkováním a seznámením s Aidhinými školními výsledky. Žáci věděli, kdo Aidha je, ale neměli příliš reálnou představu o životě v Ugandě. Rozhodli jsme se získat co nejvíce informací, a proto jsme si pustili videokazetu o adopci na dálku a životě a vzdělávání v Ugandě. Na mapě Afriky žáci našli Ugandu, z ní se dozvěděli množství zeměpisných údajů.
V hodinách češtiny jsme se rozhodli zaměřit na informace, které souvisí s jazykem. Sehnali jsme svahilsko-český slovník, kde je přehledně uvedena mluvnice. Bylo velmi zajímavé porovnat českou gramatiku se svahilskou. Zaměřili jsme se na využití předpon v češtině a ve svahilštině. Slovník obsahuje v příloze i kalendář a časové údaje, váhy a míry, pozdravy a zdvořilostní fráze.
V Příručním slovníku naučném jsme vyhledali literaturu této oblasti a uvědomili si, jak hluboko do minulosti sahá, a mohli ji tak srovnat s naší. Zajímavé pro žáky bylo, že svahilská literatura má nejstarší psané památky již od 12. století. Jedná se o mashairi (zpívané básně) a tendi neboli hadithi (eposy). Z nich první byl Epos o Liongu Fumovi, básníku a hrdinovi. Nu a naše česky psaná literatura má souvislé texty datovány kolem 13. století. Pokud tedy nepočítáme staroslověnštinu, byly by kořeny svahilské literatury dokonce hlubší.
Žáci měli ve skupinách sepsat, jaké znalosti a dovednosti i předměty by chyběly nám i jí, kdybychom si vyměnili s Aidhou místo v životě. Co by bylo nové, co by nám chybělo, co by nás mohlo překvapit, co by nám vadilo. Nad napsaným jsme diskutovali.
Otázkou bylo, proč Arcidiecézní charita, která pořádá Adopci na dálku, v žádném případě nedoporučuje adoptivním rodičům zvát své dítě do České republiky. Společně jsme hledali důvody, které je k tomuto vedou.
Poslechli jsme si pohádku o vzniku světa a lidí a porovnávali jsme ji s našimi pohádkami, bájemi o stvoření světa a lidí, s bájemi egyptskými, řeckými a biblickými příběhy.