Vesmír

Provedení

Při zahájení projektu jsem jako motivační aktivitu zařadila práci skupin. Tentokrát si skupiny mohli sestavit sami žáci. Skupiny dostaly obálku s rozstříhanými kartičkami. Na některých kartičkách byla uvedena jména osobností, na dalších jejich dílo, objevy... a v poslední sadě časové určení. Skupiny měly za úkol použít dostupné zdroje informací a srovnat, co k sobě patří. My jsme v této hodině pracovali v počítačové učebně. Lze využít také školní knihovnu. Po splnění prvního úkolu dostali pět kartiček a měli napsat pět zajímavých informací o Vesmíru, na které v průběhu hledání na internetu narazili.

Druhou hodinu jsme zahájili přečtením zajímavostí, které žáci zapsali na kartičky. Vznikla nám velmi zajímavá kartotéka informací o Vesmíru. Poté měla v každé skupině proběhnout debata na téma:
I v dnešní době jsou planety a hvězdy pro nás téměř nedostupné. Kdyby se tam někdo vydal, s jakými obtížemi by se mohl setkat?
Debata probíhala sedm minut a poté měli žáci sepsat hlavní myšlenky, které z debaty vzešly.

Mezitím jsem na tabuli připevnila velký papír rozdělený na dva sloupce. V jednom sloupci byl nadpis Vesmír - vědní obor, ve druhém sloupci Vesmír - téma vědeckofantastické literatury neboli sci-fi. Do jednotlivých sloupců jsme vpisovali jednotlivá slova nebo sousloví k daným nadpisům. Poté žáci jednotlivá slova rozvíjeli a vytvářeli celé věty. Na závěr hodiny žáci dostali napsanou informaci, jak definuje vědeckofantastickou literaturu slovník literárních pojmů, a společně jsme porovnali, zda se nám podařilo objevit hlavní znaky žánru sci-fi. Za domácí úkol dostali vypůjčit si a přinést do školy jakoukoli sci-fi povídku.

Třetí hodina byla zaměřena na čtení jednotlivých povídek. Někteří přinesli knih více, jiní nic. I já jsem přinesla z domova veškerou sci-fi literaturu věnovanou Vesmíru, včetně komiksově přepracovaných románů Jula Verna. Žáci tak mohli vybírat z poměrně velké nabídky. Listovali obsahem, mohli číst krátké povídky. Měli si psát poznámky - autor, název povídky, postavy, děj a prostředí, kde se povídka odehrává. (Tuto hodinu lze také vypustit a nechat žáky přečíst povídku za domácí úkol.)

Čtvrtá a poslední hodina tohoto týdne byla věnovaná vzájemným informacím o sci-fi literatuře. Každý žák seznámil ostatní krátce s tím, o čem minulou hodinu četl. Na závěr jsem se žáků zeptala, zda by měli zájem prozkoumat Vesmír i vědecky a vytvořit o něm nějaký populárně naučný pořad. Návrh se setkal s nadšením. Společně jsme se domluvili, že žáci budou mít měsíc na sběr materiálu k jednomu z následujících témat.
Vývoj a směry vědeckofantastické literatury.
Kosmologie - vznik a stavba Vesmíru.
Lety do Vesmíru - vývoj a současný stav.
Průzkum Vesmíru - dalekohledy a další zařízení určená k pozorování, řešení komunikace s mimozemskými civilizacemi.

Za měsíc žáci přinesli získaný materiál a měli z něho vytvořit pořad. Nechala jsem na nich, jakou formu zvolí, jen jsme si připomenuli základní pravidla kultury mluveného projevu. Na sestavení a využití získaného materiálu měli dvě hodiny. Délka pořadu byla omezena na pět minut. Třetí hodinu jsme věnovali představení jednotlivých pořadů. Vznikly nám tak powerpointové prezentace, secvičená televizní debata i natočený pořad s projevy jednotlivých „odborníků“. Poslední hodinu jsem navázala výkladem o úvaze a ti, kteří chtěli, mohli doma vypracovat úvahu na téma:
Beletristický a vědecký pohled na Vesmír. Mohou se pozitivně ovlivňovat názory vědců a spisovatelů sci-fi? Kdo z koho čerpá?
Získala jsem takto mnoho materiálu k procvičení slohového útvaru - úvaha, neboť všichni žáci měli podobné vstupní znalosti tématu, na kterém jsme ji procvičovali.